JAN OTTO - Kus historie české knihy , Redakce Zbraslavských novin

JAN OTTO - Kus historie české knihy

  Když více než před šedesáti lety vznikalo monografické dílo z pera dr. Jaroslava Švehly,nikdo si nemyslel - a hlavně né vedení Svazu českých nakladatelů a knihkupců,které vyhlásilo soutěž na dílo s nakladatelskou tématikou - že jejich vítězné dílo dostane knižní podobu až v roce 2002 . Jedná se o faktografii o nakladateli Janu Ottovi  .

  Toto jméno zná na Zbraslavi jistě každý . Vždyť na Zbraslavi je Ottova ulice , také Ottova vila , jistě většina lidí zná Ottův slovník naučný . Ale známe Jana Ottu jako člověka , jako velkého nakladatele světového formátu , jako chlebodárce velkého množství lidí - jednak tiskařů,novinářů,ůředníků a těch , co materiály k vydání dodávali,tedy spisovatelů , hudebních skladatelů a  výtvarníků? Známe Jana Ottu jako veřejně činného občana v různých oblastech? Odpovědi je možné se dočíst v knize  Jan Otto .

   Jaroslav Švehla měl velkou příležitost poznat práci tohoto usilovného člověka . Jako bibliotékař Národního muzea přebíral celý Ottův archiv , který věnovalo Ottovo příbuzenstvo Národnímu muzeu a tak zachránil velké množství materiálů - dokladů o Ottově činnosti.Tim vznikla myšlenka napsat o Ottovi knihu.Dalším pomocníkem při psaní monografie mu byly rozhovory s přímými zaměstnanci Ottovy tiskárny , ale hlavně členové Ottovy rodiny , od kterých získával cenné informace pro napsání díla.

                                                                                                                                                                                                                             Lýdia Švehlová

VELKÝ ROZSÉVAČ - život a dílo Jana Otty,

tak nazval původně Jaroslav Švehla svou monografii o nakladateli Janu Ottovi, která při vydání dostala název JAN OTTO – Kus historie české knihy.

   Tato monografie byla zpracována na základě archivního materiálu, který po rozdělení firmy darovali dědici Národnímu muzeu, jeho Literárnímu oddělení. Bylo to několik tisíců dokumentů, doplněných ještě celou osobní knihovnou Jana Otty, obsahující všecka díla jeho nákladu. Autor pracoval dále na základě všech dostupných jiných pramenů, článků, osobních vzpomínek bývalých zaměstnanců a literátů. Dílo objímá vlastně historii tří spisovatelských generací v době asi 45 let.

   Patriarcha českých nakladatelů Jan 0tto (1841 – 1916) vybudoval na sklonku 19. století jedno z nejvýznamnějších českých nakladatelství. Jen v období 1870 – 1916 tu vyšlo více než 4500 knižních titulů a bylo vydáváno 23 časopisů. Vydával ucelené knihovny (anglická, ruská, česká aj) a díla významných domácích autorů té doby (J.Vrchlický, J.V.Sládek, A.Jirásek aj.) Ojedinělým edičním činem se stal 28-dílný Ottův Slovník naučný (140 000 hesel, téměř 30 000 stran), který vycházel plných 21 let.

   Jan Otto se vlastní pílí vypracoval z kupeckého příručího ve vynikajícího nakladatele světového jména, finančníka, spisovatele, redaktora i politika. Od mládí se výrazně podílel na společenském a národním dění, podporoval všestranně osvětu a vzdělanost. Řadu let byl předsedou správní rady Živnostenské banky, členem různých správních rad, poslancem říšského sněmu a dvorním radou. Založil Svaz českých nakladatelů.

   A byl to právě tento svaz, který v roce 1941 vypsal soutěž o literární práce pro edici, kterou hodlal připomenout významné české knihkupce a nakladatele. Svou studií „Jan Otto, život a dílo“ v soutěži zvítězil právě PhDr Jaroslav Švehla ( 1901 – 1991), bibliotékář a odborný divadelní pracovník Národního muzea v Praze. Osudy vítězné monografie o Janu Ottovi však byly dramatické. Protože v období německé okupace nemohla vyjít kniha, která ukazovala pracovitost a um Čecha, bylo vydání knihy odloženo. Dočkala se tiskárenského zpracování až v roce 1947. V této fázi dospěla ke sloupcové korektuře. Uchoval se pouze sloupcový obtah. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 byla na „vyšší příkaz“ sazba rozmetána, rukopis skartován. Nebylo možné vydávat dílo, které oslavuje velkopodnikatele a „buržousta“. V období Pražského jara, počátkem roku 1968, znovu svitla naděje na vydání a autor byl vyzván, aby monografii doplnil o podrobnou bibliografii. Dříve než mohla kniha vyjít, bylo nakladatelství zrušeno a kniha opět „normalizátory“ označena za nevhodnou k vydání. Vždyť Jan Otto byl ‚asociál a kapitalista‘ A to se u nás tehdy nenosilo. Když po Něžné revoluci byla nabídnuta po třetí k vydání byl nedostatek papíru a peněz, ale nevzdali jsme to a kniha se dožila vydání v roce 2002. Jaroslav Švehla se však toho nedožil.

   Knihu vydalo nakladatelství H+H . Stylisticky ji velmi citlivě upravil Dr. Robert Sak. Vydaný byl ovšem jenom první díl, tedy život a dílo Jana Otty. Podrobná bibliografie zůstala v rukopise.

   Jaroslav Švehla věnoval zvláštní pozornost Ottově práci na poli odborném a organizačním pro české knihtiskaře, nakladatele a knihkupce, organizaci jeho závodu, jeho spolupracovníkům, způsobu jeho práce, reklamě atd. tak, že tato monografie obsahuje mnohé, co bude užitečné pro příští dějiny českého nakladatelského, knihkupeckého i knihtiskařského stavu. Tato práce přináší také hodně neznámých podrobností ze života a díla českých spisovatelů a vědců. Kapitola o naučném slovníku sleduje podrobně vývoj a dramatické zvraty tohoto největšího rozsahem českého díla zvláště se vztahem k Jiráskovi,Vrchlickému, Sládkovi, Mrštíkovi, Hejdukovi, T.G.Masarykovi a j.

   Autor byl veden snahou poklonit se v patriarchovi českých nakladatelů práci těch, kteří nečiní duchovní bohatství národa pouze předmětem svého obchodu, ale také předmětem své lásky, oddané péče a spolupráce. Chtěl přispět k dějinám české knihy, tvořícím podstatný a charakteristický rys dějin národa a ukázat na Ottově službě národu, stavu a profesi vzor těm, kteří se chtějí pokusit, jako on, spojit užitečné ideály s praktickým životem.