PANTOMIMA

    Slovo „pantomima“ tak často neslyšíme ani často nevyslovujeme a přes to význam tohoto slova má v umění důležité místo. Jak jsem již v jedné z předcházejících kapitol napsala, že můj tchán Jaroslav Švehla se zajímal o veškeré jevištní umění, tak pantomima je v něm zastoupena velikou měrou. Švehla se věnoval pantomimě - její historii, jevištnímu i pouličnímu provádění, mimům našim i světovým a literatuře od antické doby až do konce 80.-tých let 20.století. Důkazem toho jsou jeho vydané knihy Deburau – nesmrtelný Pierot, která vyšla v Melantrichu v roce 1976 a Tisícileté umění pantomimy také v Melantrichu v roce 1989.

   Pantomima je samostatné umění, je mocným dorozumívacím prostředkem mezi národy, který je sbližuje. Gesto je první a nejúplnější dorozumívací prostředek mezi živými bytostmi. Střídavě od antiky až po dnešní dobu byla období vysoce plodná na umělce schopné předvádět tento ušlechtilý spektákl a po něm následovalo prázdno v této oblasti. Zkrátka příroda neposkytla lidem jedince pohybově nadané s touhou předvádět určitý děj pouze pohybem. Co je pantomima a co může lidem dobrého nabídnout , to popsal Jaroslav Švehla velmi výstižně ve své knize Tisícileté umění pantomimy.

   V půlce dvacátého století bylo tehdejší Československo obdařeno mnohými nadanými umělci v pohybové oblasti, z kterých se vypracovali významní mimové. Především musíme vzpomenout Ladislava Fialku.(nar.22.9.1931 - zem. 22.2.1991),který založil v Praze Divadlo Na zábradlí (1959 – 1992) , vybral si mimické spolupracovníky, z nichž každý představoval určitou individualitu a s nimi položil základ moderní české pantomimy. Po smrti Ladislava Fialky u nás už žádné divadlo pantomimy nevzniklo i když představitelů tohoto umění bylo hodně.

                             Foto - Ladislav Fialka

                scéna ze hry ,,9klobouků na Prahu'' 

                    scéna ze hry ,,Blázni''

         Jinak to dopadlo se slovenským největším mimem Milanem Sládkem (nar.1938) .Tento neopustil své povolání i přes negativní působení bývalého socialistického režimu a emigroval do Západního Německa, kde měl volné pole působnosti a v Kolíně nad Rýnem založil v roce 1974 Divadlo pantomimy pod názvem Kefka (Kartáček). Toto divadlo vlastní dodnes a současně v roce 1989 se vrací domů do Bratislavy, kde vytvořil pantomimickou scénu. Organizuje mezinárodní festivaly Gaukler (Kejklíř). Profesor Milan Sládek, mim,choreograf, pedagog se stal letos laureátem mezinárodní ceny TREBBIA 15.ročník. 13.3.2016.

   Jaroslav Švehla byl většině významných mimů v Československu blízkým starším přítelem a poradcem. Učil na Lidové konzervatoři historii a techniku pantomimy a s mnohými udržoval čilý písemný styk. Jako důkaz přiložím několik dopisů vzájemně vyměněných.

Sládek jako Pierot , Žlábek jako vetešník ve hře ,,Starinár''

            Kefka (kartáček) postavička ve hře ,,Hrča"

                     Hra ,,Únos do ticha"  Pátková,Sládek